Osvětlení klášterního kostela řádu trapistů v Novém Dvoře

Typ realizace
Sakrální stavby

Místo realizace
Nové Dvory

Rok
2004

Architekt
John Pawson, Jan Soukup

Práce se světlem ohromující svou jednoduchostí

O projektu

Mnišský řád působí v rámci římskokatolické církve a jeho historie sahá do 17. století. Motivem je prostý život věnovaný modlitbě a práci, která musí každý klášter samostatně uživit. Podmínkou pro zbudování kláštera bylo tiché místo vzdálené od ruchu civilizace. V roce 1999 se řádu podařilo zakoupit budovy statku, který byl postaven v 18. století pro premonstrátský klášter v Teplé u Toužimi. V době koupě byl již značně zdevastovaný a z původních budov bylo možné zachovat pouze rezidenci v západní části kláštera. Ostatní budovy, které uzavíraly čtvercový dvůr, bylo nutné zbourat nebo od základů zrekonstruovat.

Architektonický návrh kláštera

Architektonický návrh kláštera s kostelem vypracoval architekt John Pawson z Londýna ve spolupráci s plzeňským architektem Janem Soukupem. Projekty architekta Pawsona vycházejí z filozofie minimalismu, která je velmi blízká i životu zmíněné mnišské komunity.

Princip osvětlení

Nejvýznamnější stavbou kláštera je novostavba kostela, uzavírající dvůr ze severní strany. Vnitřní krása kostela ohromí svou jednoduchostí, monumentální lehkostí, světlostí a prostorovou čistotou. Základní myšlenka stavby je založena na práci se světlem. Světlo dopadá do chrámu světlíky, ačkoliv výstižnější by bylo říci světelnými tunely či světlovody. Součástí vodorovného zastřešení je šest horizontálních oken – čtyři jsou určena pro osvětlení lodi a dvě pro osvětlení presbytáře. Přímému dopadu světla brání zavěšené panely, které jakoby tvoří pomyslné stěny kostela. Pouze štěrbinami mezi panely a stěnou proudí odražené světlo do vnitřního prostoru. Tento světelný princip je nedílnou součástí celé architektury, dává jí vyniknout, modeluje ji a naplňuje ji obsahem, pro který byla vytvořena.

Kompletní fotogalerie realizace

Ing. arch. Ladislav Monzer, CSc.

Ideový návrh osvětlení

Podkladem pro vznesení požadavků na intenzitu osvětlení v kostele v Novém Dvoře se stala měření v domovském klášterním kostele v Sept-Fons ve Francii. Od počátku prací na projektu byl kladen velký důraz na to, aby intenzita osvětlení při bohoslužbách byla v obou kostelech srovnatelná.

Popis navrženého řešení

Denní světlo dopadá do interiéru kostela, aniž by na první pohled bylo zřejmé odkud. Stejně tak i navrhování soustavy umělého osvětlení architekt John Pawson nepřipustil možnost, že by svítidla byla viditelná. Další podmínkou zadání bylo, že světlo modelující prostor má ve dne i po setmění vytvářet stejný dojem. Umělé osvětlení muselo být navrženo tak, aby bylo koncepčně shodné s denním.