aktuality

• 27.08.2008

Tančící satyr

Satyrové jsou mytologické postavy, které doprovázely boha vína Dionýsa na jeho cestách. Zpravidla jsou zobrazováni v podobě napůl člověka a napůl kozla s kučeravými vlasy, špičatýma ušima, tupým nosem, růžky, oháňkou a kozlíma nohama. Jedna ze soch zobrazující tančící postavu satyra byla nalezena v pobřežních vodách poblíž sicilského města Mazara del Vallo v březnu 1998. Z mořského dna bylo vyzdviženo pouze její torzo a levá noha. Pravou nohu a obě paže se nalézt nepodařilo. Bronzová socha je dva metry vysoká, váží téměř dvě stě kilogramů a její vznik je datován do období antiky mezi 3. a 4. stoletím př. n. l.. Podle jedné z hypotéz je autorství připisováno řeckému umělci Praxitelovi.

Vyzdvižená socha byla nejprve dopravena do kulturního centra v Mazaro del Vallo, kde bylo provedeno základní ohledání. Poté byla přemístěna do Ústředního institutu pro restaurování v Římě (CRI). Při restaurování se řešila řada problémů spojených například se sestavením oddělených částí, s poškozením způsobeným korozí a mořskými usazeninami nebo s návrhem podpěrné konstrukce. Pro vytvoření podpěrné konstrukce, která by umožnila restaurování a vystavování sochy ytvořili pracovníci laboratoří CRI s využitím laserového scanneru trojrozměrný digitální model. Následně byl pomocí moderních výrobních metod (reverzní nženýrství, rychlá výroba prototypu) vyroben také fyzický model sochy. Oba modely, virtuální i hmotný, jsou důležité nejen z pohledu dokumentace a restaurování uměleckého díla, ale také z pohledu jeho prezentace. V běžných výstavních prostorech je představování uměleckých děl limitováno jejich uměleckou hodnotou i výstavním prostorem. Zmíněné modely rozšiřují možnosti prezentace díla například prostřednictvím elektronických médií nebo hmatového vnímání.

Socha Tančícího satyra byla zvolena za symbol italského kulturního dědictví pro výstavu Expo 2005 v japonském Aichi.

> projekt „Poznávání tvarů“
> projekt v Miláně
> projekt v Paříži